Vložte Kočku: Za všechno může vesmír

Když kapela v roce 2008 zvala na svůj první koncert do pražského Chapeau Rouge, ukončila zprávu vzkazem „přijďte a vložíte.“ Od tohoto začátku se sice tehdejší trio změnilo ve čtveřici a rozrostl se i repertoár, název kapely zůstal. „Vložte Kočku“ ale neodkazuje nejen k filmovému ztvárnění knihy Americké psycho, symbolizuje také, s jakým nadhledem kapela k sobě přistupuje.

Projekt bratří Kaplanů, podepsaných pod uskupením Kaplan Bros.; houslisty Jiřího Konvalinky (Mutanti Hledaj Východisko, Ve3vnoci) a klavíristy Tomáše Kubína (zároveň Ufajr, Morgen Stern) je totiž jak ve svém přístupu tak hudební podobě samou esencí alternativy. Desku „TáTa,“ kterou kapela zaštítila společným labelem LMA, například vydala nejen volně ke stažení, ale i na flashdrivech v podobě kočičí pracky.

Osobitý však není jen způsob vydávání nahrávek, i hudebně jsou Vložte kočku na míle vzdáleni většinové české produkci. Přestože se sami označují za těžko zařaditelný Pop-Noise-Hardcore-Emo-Post-Rap, páteří skladeb jsou promyšlené rytmy, které výrazné bicí ženou až do math-rockových pozic. Propracované aranže doplňují hravé texty bubeníka Cyrila, které často sklouzávají až k osobním příběhům. Píseň „Záběhlice,“ kterou kapela často uvádí své koncerty, například vypráví příběh pražské čtvrti, v které bratři vyrůstali; „Pudamara“ potom vzpomíná na Cyrilova dědu.

Jejich druhé album Seat je ve všech těchto rysech propracovanější a ucelenější a definitivně tak kapele potvrdilo status jedné z nejoriginál­nějších skupin domácí hudby. Za toto album získala kapela ocenění Vinyla 2013 – deska roku.

1.března vydala kapela na spřízněných labelech Landmine Alert a Poli5 třetí studiové album s názvem Hedvika. Zpočátku při poslouchání zatrne. Slogan „z nácků se stali fízli a z nás jsme se stali my“ má velkou šanci zlidovět, ale zní až moc sebejistě. Trapas z hrozícího mudrosloví zahání kapela porcí pokrouceného math rocku jak od Battles, aby došlo ještě před polovinou desky na vrcholový dekonstrukční kus Život. Na předešlé desce Vložte kočku prokázali zručnost při extrakci a následném zapracování notoricky známého hitu Jaromíra Nohavici, ve skladbě Život vykuchali šlágr Lenky Filipové tak důkladně, že jde vlastně o polemiku s obsahem písně – za všechno nemůže čas, ale vesmír. Neskrývá se v nás, ale sám v sobě a sám před sebou.

Hádání a přetlačování, vymezování se, to všechno vykukuje ze spodních vrstev alba. Konfrontace s plynoucím časem, boj o vlastní hodnoty, zápas o život, který se odehrává až po práci – ne náhodou je skladba Štěstí ve druhé polovině desky pouze instrumentální a co do stopáže poměrně stručná a i pozdrav „dobrý den“ může znít jako vyhrožování.

Po zvukové stránce je Hedvika deskou velmi precizní, stejně jako ostatní položky v katalogu Vložte kočku. Opakovaný poslech vynese na povrch detaily, kterých si jeden nevšimne hned (třebas další nečekanou popovou citaci – jeden řádek od Ready Kirken). Rychlému ohrání odolává ještě lépe než předešlý SEAT.

Způsob, jakým kapela svoje tvůrčí počínání komentuje, se může zdát trochu zamotaný, to nic nemění na skutečnosti, že na třech velkých deskách Vložte kočku o něco šlo – a to něco se jeví jako vyčerpané a uzavřené. Jestli trojdílná sága o mizení vrcholí právě albem o prostoru, nemusí to znamenat, že by se vyčerpaly možnosti pohybu. Mnohem spíš se dá vyrazit do vesmíru úplně jakýmkoliv směrem.

Sobota 28.03.15, Utopia Pelhřimov, Příkopy 205, http://www.cajovnapelhrimov.cz