Konference Mnohotvárnost. Pelhřimovské baroko 2017

Konference Mnohotvárnost. Pelhřimovské baroko 2017 si stanovila jako cíl pojmout téma baroko co nejšířeji a z mnoha úhlů pohledu. Osloveni byli proto odborníci z mnoha různých institucí, kteří vnesli do jednání konference pestrost a zajímavost.

Ve dnech 12. a 13 října 2017 proběhla poslední z aktivit dlouhodobého projektu BAROKO: Velký sloh na malém městě, který se podařilo realizovat díky podpoře Státního fondu kultury ČR.

Přednášky probíhaly v místech nejvhodněji konvenujících tématu – v barokním zámku pánů z Říčan a především v reprezentativním prostoru freskového sálu, jehož historie se stala námětem jedné z přednášek, a také podkladem pro vznik propagační brožurky, která je volně k dispozici v Muzeu Vysočiny Pelhřimov. Součástí konference byla také komentovaná prohlídka výstavy Zamlklí průvodci našich cest. Posvátná krajina barokního Pelhřimova, zaměřené na drobné sakrální památky ve veřejném prostoru Pelhřimova, jako jsou boží muka, kříže, sochy a drobné výklenkové plastiky. K výstavě byl vydán tištěný průvodce a s otevřením výstavy spuštěn provoz on-line interaktivní mapy těchto památek, přístupné z webových stránek Muzea.

Přednášky nabídly velmi různorodé pohledy na fenomén Baroko. Zahajovací příspěvek PhDr. Miloše Sládka, Ph. D. z Památníku národního písemnictví v Praze se věnoval obrazu české krajiny v barokních kázáních, PhDr. Michaela Kokojanová z Prostějova nastínila změny obrazu města po velkém požáru v roce 1697. Vzhledem k tomu, že město Pelhřimov se také stalo obětí požárů, a to hned třikrát, bylo to velmi zajímavé porovnání. Barokním mapám ve sbírkách Muzea Vysočiny Pelhřimov se věnoval Mgr. Lubomír Anděl, prim mezi nimi hrají originál Müllerovy mapy Čech a minérský plán města z roku 1777. Otázku přebírání vzorů v širším kontextu barokní umělecké tvorby na příkladu maleb v kostele Nejsvětější Trojice na Křemešníku nastolila Mgr. Anna Hamrlová z Národního památkového ústavu v Telč, nad barokní estetikou se zamyslela ve svém příspěvku Mgr. Hana Zrno Vondrů, která také přítomným zprostředkovala „dotyk baroka“ – otisk prstů barokního hrnčíře na jednom ze sbírkových předmětů. Průběh barokních slavností v královském městě se ve velmi barvitém příspěvku pokusila zprostředkovat Mgr. Lenka Martínková, Ph. D. z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. První den jednání byl zakončen komentovaným koncertem barokní hudby v provedení MgA. Jany Vondrů, kterou na klavír doprovázela BcA. Tereza Plešáková.

Druhý den konference byl beze zbytku věnován pelhřimovským barokním skvostům a jejich restaurátorovi. Práci Jaroslava Bendy nejprve představil film vzniklý během restaurování vzácného raně barokního oltáře v kostele sv. Bartoloměje v Pelhřimově, poté se účastníci vydali na exkurzi po pelhřimovských kostelích sv. Víta, sv. Bartoloměje a své putování zakončili v kapli Panny Marie Sedmibolestné. Společně s krátkou historií církevních objektů si vždy vyslechli zasvěcený komentář Jaroslava Bendy, v jehož rukou získaly dávné památky znovu svůj lesk a původní vzhled.

autor textu: PhDr. Miroslava Kvášová

Zajímají Vás i ostatní články z dění v Pelhřimově? Přidejte si pejr.info na Facebook. Zaujal Vás tento článek? Budeme rádi, pokud ho doporučíte i ostatním.

Redakce jména autorů nezveřejňuje (proč?).

Nahlásit nevhodný obsah

Diskuze