Velký bratr se rozpíná, v Pelhřimově přibudou další kamery.
Další místa ve měste budou monitorována. Kamery budou nově umístěny u zš Osvobození a na křižovatce Myslotínská a Libkovodská. Pelhřimov bude nonstop monitorovat již 12 stálých kamer a jedna mobilní.
Tyto místa jsou podle policie „riziková“ a kamerový systém má přispět ke snížení kriminality ve městě. Město Pelhřimov soustavně investuje statisíce do rozšiřování kamerového systému, který provozuje společně s Policií ČR, a to i přesto že neexistují žádné statistiky, které by dokládaly, že se ulice po nainstalování více kamer staly bezpečnějšími.
Kdo nic špatného nedělá, nemá se čeho bát a měl by se v prospěch státních orgánů vzdát svého soukromí nejlépe zcela?
Mýtický pohled “Kdo nemá co skrývat, nemá se čeho bát” je překládán těmi, kdo nemají lepší (neřkuli nejlépe i racionální) odůvodnění pro zavedení nebo další rozvoj sledovacích metod a technologií. Jedná se o jeden z nejčastěji používaných pseudoargumentů proti ochraně soukromí a osobních údajů. Tento pohled je zvláště nebezpečný ve spojení se vzrůstající důvěrou v nové techniky (a technologie) používané v policejní praxi, jakožto i rostoucí tendencí vyšetřujících orgánů neprovádět důkladné vyšetření všech alternativ v případech, kdy lze stopou či vzorkem ukázat na jedince – a na toho následně „udeřit“ a přimět jej buď k přiznání, nebo aspoň poskytnutí dalších informací.
V České republice je problematika využívání kamerových systémů regulována velmi obecným zákonem o ochraně osobních údajů, jehož výhoda i nevýhoda spočívá právě v jeho obecnosti. Výhodou je fakt, že není nutné reagovat právem na rychlé technologické změny, nevýhodou je ovšem obtížná srozumitelnost ustanovení zákona pro potřeby praxe.
V praxi tak dochází k plošnému porušování zákona při instalaci kamerových systémů, ať už je to způsob instalace, který neodpovídá stanovenému účelu, neplnění informační povinnosti, průběžné nevyhodnocování změn bezpečnostní situace, příliš dlouhé uchovávání záznamů nebo jejich nedostatečné zabezpečení. http://www.slidilove.cz/…che-aplikace
A závěrem vysvětlivka k nadpisu: Velký bratr je fiktivní postava absolutistického vůdce státu Oceánie z antiutopického románu 1984 od George Orwella. Toto označení se dnes používá jako obecné označení pro vládní sledování, odposlechy a podobná narušení soukromí.
V románu 1984 je „Velký bratr“ diktátorem ve zcela důsledně totalitním státě. V Orwellem popsané společnosti je každý její člen pod každodenním dokonalým dohledem úřadů. Občané jsou na toto neustále upomínáni frází „Velký bratr tě sleduje“. Popis fyzické podoby Velkého bratra, jehož obrazy jsou vyvěšeny prakticky všude, připomíná Stalina či Horatio Kitchenera (známého z náborových plakátů britské armády). Z románu není zřejmé, zda je osoba Velkého bratra skutečná, nebo se jedná pouze o fiktivní postavu vytvořenou státem. Podle oficiální propagandy je Velký bratr skutečný člověk, jeden ze zakladatelů Strany. Jeho skutečné jméno však v knize nikde není zmíněno, ani není uvedeno, zda je vůbec veřejně známo.
Zajímají Vás i ostatní články z dění v Pelhřimově? Přidejte si pejr.info na Facebook. Zaujal Vás tento článek? Budeme rádi, pokud ho doporučíte i ostatním.
Redakce jména autorů nezveřejňuje (proč?).